Zápasová taktika a strategie
Do sekce Články - Články napsal Corwin 31. srpna 2008 v 14:40. 11181 přečtení.

Zápas aneb jak to vlastně funguje

Soutěžní zápas je nejzajímavější částí světa hattricku a je samozřejmé, že cílem každého je zápas pokud možno vyhrát. Jak na to co nejjednodušeji? Není nejdůležitější mít v zápasu co nejvyšší celkové hodnocení, ale skloubit výkon týmu v jednotlivých částech pole (obrana, záloha a útok) tak, aby byla šance na výhru co nejvyšší. Aby se toto dalo takto efektivně hrát, je potřeba vědět, jak vlastně zápas funguje a jakým způsobem probíhá.
Zápas se spočítá ještě před začátkem zápasu a pak se pouze vypisují události. Během každého zápasu je vždy 10 "normálních" šancí (šancí ze hry – 5 v každém poločasu). Další gólové šance představují speciální události (vznikají díky specialitám hráčů či jejich vlastnostem – o tom bude jiný článek) a protiútoky. Tyto akce nemusí být v zápasu vůbec, ale může jich být i relativně hodně (až pět speciálních akcí a čtyři protiútoky). Jak už víme, během 45 minut poločasu vznikne 5 šancí ze hry, o tom který tým šanci získá rozhoduje držení míče v okamžiku vzniku šance (doba vzniku šance je víceméně náhodná). Ale pozor, rozdělení šancí není rovnoměrné, takže nepočítejte moc s tím, že při držení míče 40% vám budou přiděleny nejspíše 4 šance. Spíš počítejte s 2-3 šancemi, při 30% držení míče za celý zápas pravděpodobně dostanete maximálně jednu šanci, docela často ani tu ne. Po přidělení šance jednomu ze soupeřů se určí, jakým způsobem bude šance zakončena. Tyto šance mohou být zakončeny 4 způsoby – útokem zleva, středem nebo zprava, nejméně častým způsobem je standardní situace. Poslední částí vyhodnocení akce je šance na její proměnění. Zde se porovnává váš útok se soupeřovou obranou (v případě vaší šance) v dané části hřiště. Pokud vy dostanete akci na levou stranu, porovnává se váš levý útok s pravou obranou soupeře. Pokud je šance zakončena standardní situací, porovnává se pouze exekutor (hráč kterého máte nastaveného na zahrávání) a brankář, obrana nemá sebemenší vliv. POZOR, na proměňování šancí má velký vliv sebedůvěra týmu. Podle toho jak tyto porovnávání dopadnou, tak nastane jedna ze tří možností:
- šance na gól byla minimální, takže se šance v zápisu ani neobjeví (proto je zápas skoro vždy napínavý až do konce, v málokterém zápasu se vypíše všech 10 šancí)
- šance byla blízko gólu (velká šance) – šance se ve výpisu objeví, ale nebyla úspěšně zakončena, takže stav zápasu se nemění.
- úspěšné zakončení šance (gól) – útok byl dostatečný na to, aby padl gól.
Do všech vyhodnocování (od vzniku šance až po její zakončení) vstupuje všemi milovaný (ale hlavně proklínaný) HT random představující náhodný prvek, proto prakticky nikdy nemáte jistotu jak to dopadne.
Teď už víme jak zápas probíhá a podíváme se na to, co ovlivní naše rozhodování jak nastavit na zápas, tyto faktory můžeme rozdělit na dvě skupiny

Váš tým:

- Nacvičené formace – ve skutečnosti asi nejvíce limitující faktor při výběru formace, což dává výběru určitou setrvačnost. Nejvíce kreativní manažeři jsou schopni udržet na rozumné úrovni nacvičení 3 formace (+ základní 4-4-2), ale běžně se setkáte s maximálně dvěma (na nižších úrovních většinou s jednou či žádnou (pouze 4-4-2) formací. Pokud totiž zahrajete nedostatečně nacvičenou formaci, může přijít zmatení, které vám sníží zálohu (o dalších vlivech v zápasu se spekuluje). Čím zkušenější máte hráče (kapitán má vyšší vliv než ostatní hráči), tím menší je šance na zmatení při nižších stupních nacvičení formace (tzn. můžete rychleji přepínat mezi formacemi).

- Trénink – pro většinu manažerů taktéž limitující faktor, záleží na typu tréninku (trenéry gólmanů to bude limitovat minimálně, trenér útočníků bude limitován poněkud víc. Úzce souvisí s nacvičeností formací, trenér útočníků těžko bude mít nacvičenou sestavu s jedním útočníkem. Ale právě "oběť" jedné tréninkové pozice v sestavě dokáže soupeře překvapit a poskytnout vám výhodu.

- Hráči – hrát s takovými hráči jako máte ze začátku k dispozici je nutnost, ale pro posilování týmu nákupy nových hráčů je podstatně výhodnější si pořádně promyslet na jakou pozici posilu potřebujete (vždy na určitou pozici s odpovídajícími vlastnostmi). Proto nakupujte hráče do sestav, které chcete hrát (myslete i do budoucna), ne do sestavy kterou jste nuceni momentálně hrát. Mít hráče kteří přesně zapadnou na svá místa v sestavě je mnohem efektivnější než mít tým z univerzálních hráčů (navíc zjistíte, že na vyšších úrovních prostě ty univerzály buď neseženete nebo budou moc drazí).

- Nálada v týmu – ovlivňuje výkon zálohy a to celkem výrazně. Pokud máte špatnou náladu v týmu, soupeři vás budou snadněji přehrávat v záloze a vy se budete muset spíše přizpůsobovat soupeři. Pokud máte vysokou náladu v týmu, budou to mít vaši soupeři s přehráváním vaší zálohy těžší a vy budete moci častěji diktovat jak se zápas bude vyvíjet.

- Přístup k zápasu – spojená nádoba s náladou v týmu, hraním o nic nejde snížíte výkon zálohy v zápasu, ale zlepšíte si náladu v týmu a tím výkon zálohy v dalších zápasech. Naopak zápas sezony vám zlepší výkon zálohy, ale po zápasu vám klesne nálada v týmu a tím si snížíte výkon zálohy v dalších zápasech.

- Zápas doma/venku – třetí faktor ovlivňující zálohu. Na domácím stadionu bude vyšší výkon vaší zálohy než na jiném stadionu. Pokud proti sobě hrají dva týmy ze stejného regionu (derby), tak zvýšený výkon u zálohy mají oba týmy (domácí o něco více než hosté). Takže při derby se vliv domácího prostředí snižuje.

- Trenér – na rozdíl od předešlých bodů (dokážete je ovlivnit relativně rychle) je trenér docela dlouhodobá záležitost a většina trenérů u vás bude několik sezon (ale už jsem za jeden týden najal i tři trenéry). Proto je nutné volbu trenéra důkladně promyslet i s výhledem do budoucna. Trenér dokáže vcelku výrazně ovlivnit vaše hodnocení obrany a útoku, jak využijete typ trenéra k posílení/oslabení vašich útočných a obranných hodnocení je čistě na vás. Typy trenérů
- defenzivní – celkově má nejvyšší přínos do hodnocení týmu, přidá hodně obraně a lehce ubere v útoku (+20% obrana, -5% útok)
- neutrální – přidá mírně do obrany i do útoku (+5% obrana i útok)
- ofenzivní – mírně ubere obraně a přidá hodně do útoku (-5% obrana, +15% útok)

Soupeř:

Pro studium soupeře máte podstatně méně informací než o vlastním týmu, takže zde je zjišťování informací poněkud složitější. Některé informace jdou zjistit vcelku jednoduše, jiné bude zjišťovat hůře a u některých budete pouze odhadovat.

- Nacvičené formace – pro soupeře platí ta samá omezení při výběru formace jako pro vás, takže stačí si projít soupeřovi zápasy za poslední cca měsíc a podívat se na to jaké formace hrál (pozor na překvapení 4-4-2 – dá se použít kdykoliv bez rizika zmatení).

- Hráči – zkontrolujte karetní tresty, zranění a vývoj formy hlavně u klíčových hráčů soupeře a podívejte se i do historie přestupů, jestli si soupeř zrovna nepořídil nějakou posilu.

- Hodnocení – rozestavení a hráči jsou sice důležití, ale pro výsledek zápasu jsou nejdůležitější hodnocení týmu v jednotlivých částech hřiště (ratingy – záloha, levá obrana, pravý útok…). Takže se opět podívejte na několik posledních zápasů soupeře a podívejte se jaká měl hodnocení. V tomto hodnocení uvidíte silné a slabé stránky týmu soupeře. Ve spojení s předešlými dvěma body (rozestavení a hráči) můžete nejen odhadnout co soupeř zahraje, ale hlavně jaká bude mít hodnocení a podle toho nastavit sestavu. Navíc v nejnižších ligových úrovních hraje velké množství manažerů, kteří hrají stále stejnou sestavu (stejnou formaci, stejné osobní pokyny hráčů atd.). Pokud narazíte na takového soupeře, máte situaci velice usnadněnou (budete už před zápasem vědět a nikoliv odhadovat, jaká zahraje hodnocení) a můžete díky vhodně zvolené taktice porazit i mnohem silnějšího soupeře.

Taktické varianty:

V zápasu máme možnost zvolit jednu z šesti taktických variant, tak se pojďme podívat, co nám použití jednotlivých taktik přinese a kdy se tyto taktiky nejčastěji používají. V pravidlech je navíc napsáno, že čím vyšší ligu hrajete, tím vyšší zvládnutí taktiky budete potřebovat na stejnou efektivitu taktiky. Jestli to závisí na soupeřích nebo fixně na ligové úrovni nevím, osobně se přikláním k první variantě (soupeř v zápase).

- normální – je to výchozí taktika, nemá stupeň zvládnutí, při této taktice je pravděpodobnost rozdělení šancí mezi jednotlivé typy zakončení útoků 25% pravý útok, 40% střed, 25% levý a 10% standardní situace. Používá se nejčastěji pokud máte relativně vyrovnané útoky a neprohrajete výrazně zálohu.

- Směřování útoků – pod tímto pojmem se schovávají dvě taktické varianty, útok středem (AIM) a útok po křídlech (AOW). Obě možnosti jsou dvě strany jedné mince. Taktika útok středem značí pouze to, že budete zvyšovat pravděpodobnost přidělení šance na střední útok a snižovat pravděpodobnost přidělení šance na křídla. Taktika útok po křídlech funguje přesně naopak, zvyšujeme pravděpodobnost na přidělení šance na křídla. Efektivita této taktiky je dána stupněm zvládnutí taktiky, který závisí na přihrávkách všech hráčů v poli. Tyto taktiky mají také nevýhodu, při jejich použití ztratíte část obrany (cca 10%). Pokud budete hrát útoky středem, bude se úbytek týkat křídelních obran, pokud útoky po křídlech, bude oslabena střední obrana. Proto tyto taktiky používejte pouze v případě, když získáte více tím, že budou útoky přesměrovány, než kolik bude vaše ztráta v obraně. Pokud totiž dáte díky směřování útoků o gól víc, ale soupeř díky oslabení vaší obrany dá dva góly, tak z použití taktiky asi úplně nadšení nebudete. Abyste byli s těmito taktikami úspěšní, měli by jste splnit několik předpokladů. Zaprvé máte výrazně vyšší šanci se prosadit po křídlech (AOW) nebo středem (AIM). Zadruhé musíte mít slušné držení míče (být lepší v držení míče, protože jinak vás může oslabení obrany snadno stát více obdržených gólů, než kolik jich vstřelíte) – pokud si totiž nevytvoříte šance, není co přesměrovávat a pouze ztratíte obrannou sílu. Pokud nevyhrajete v záloze, měli by jste mít tak velkou obrannou sílu, že vám její oslabení nevadí.

- Nápaditá hra – tato taktická varianta zvyšuje pravděpodobnost speciálních událostí pro všechny hráče (vaše i soupeřovy). Nemá stupeň zvládnutí, vždy je stejně "efektivní". Nevýhodou použití taktiky je kromě zvýšení šance na speciální událost i u soupeřových hráčů i snížení všech tří obran (střední i obou křídelních). Zjednodušeně se dá říct, že tato taktika zvyšuje vliv náhody na výsledek zápasu. Tuto taktiku doporučuji použít prakticky jen ve dvou případech. Prvním z nich je zápas, kde máte NAPROSTOU převahu co se vhodných hráčských specialit týče a nebude vám nijak zvlášť vadit oslabení obrany. Druhá varianta je tzv. nouzová varianta – speciální akce jsou vaše prakticky jediná šance jak dát soupeři gól a soupeř nemá v týmu vhodné speciality u hráčů (minimum).

- Nátlaková hra - Jedná se o taktiku, která je určena k tomu, aby padlo co nejméně branek. Nejedná se většinou o taktiku která by vám přinesla vítězství (OK, občas možná budete mít štěstí – zvláště pokud máte v týmu vhodné hráče na gólové speciální akce), ale spíš se vám díky ní podaří tu a tam uhrát remízu nebo alespoň změnit debakl v mírnou prohru. Vaši hráči budou běhat za míčem v každé situaci a aktivním odkopáváním míčů snižovat počet gólových šancí (vašich i soupeře). Efektivita likvidování šancí je závislá na zvládnutí taktiky – to závisí na bránění hráčů a jejich kondici. Pokud máte hráče se specialitou silový, je jeho přínos pro zvládnutí dvojnásobný oproti ostatním hráčům. Tuto taktiku bych doporučil hrát samozřejmě při hře na co nejmilosrdnější prohru proti podstatně silnějšímu soupeři proti kterému nemáte nárok na body. Druhým použitím je varianta, kdy sice také prohrajete zálohu (ale ne o moc), ale máte podstatně větší šanci na proměnění vašich šancí než soupeř – tady vám taktika zvýší šanci na výhru. Ale pozor, protože je výkon hráčů v zápase závislý na kondici a při této taktice kondici hráči ztrácejí o něco rychleji, snižujete výkon týmu na konci zápasu. Proto si použití této taktiky vždy důkladně promyslete.

- Protiútoky – pro mnohé manažery asi nejzajímavější taktická varianta, spousta manažerů tuto taktiku přeceňuje, další ji zase podceňují. Co se děje při protiútocích je to, že se vzdáte části své zálohy (7% výkonu zálohy, ne 7% držení míče) kvůli šanci na to, že získáte možnost vytvořit protiútok pokaždé, když váš soupeř zaútočí a vaší obraně se podaří tento útok zastavit. To platí pouze v případě, že soupeř má lepší zálohu (držení míče) než vy před odečtením těch 7% ztráty díky hraní taktiky protiútoky. Pokud tato podmínka není splněna, platí pro vás pouze negativum této taktiky (ztráta výkonu zálohy), ale protiútoky si vytvoříte těžko. Může se stát, že dostanete protiútok i tak, ale v tom případě by jste ho dostali i bez hraní této taktiky (dostat protiútok můžete i pokud nehrajete taktiku protiútoky, ale ta šance je podstatně menší a tyto protiútoky může dostat i tým s vyšším držením míče). Navíc nepočítejte s tím, že z každé soupeřem neproměněné akce dostanete protiútok, kolik těchto akcí dostanete záleží na zvládnutí taktiky. To se počítá jako součet bránění všech obránců a dvojnásobek součtu přihrávek všech obránců, vliv má i forma a pravděpodobně i zkušenosti. Takže protiútoky jsou taktikou, kde potřebujete soupeřův útok pokrýt velmi dobrou obranou, aby jste zastavili velkou většinu jeho útoků (obecně se doporučuje mít alespoň o polovinu lepší obranu než soupeřův útok, tzn. pokud má soupeř ucházející útok, měli by jste ho bránit nadstandardní obranou) a mít i dostatečný útok na proměnění vámi vytvořených protiútoků (nebude jich moc, většinou 1-2 (málokdy 3) za zápas). Takže těch omezení pro úspěšné hraní této taktiky je celkem dost. Pravděpodobnost úspěchu této taktiky (stejně jako u nátlakové hry) můžete zvýšit opět pomocí speciálních gólových akcí, protože je předpoklad, že nepadne moc gólů a každý gól může rozhodovat o výsledku.


(Renzator34, 29. června 2011 v 12:21)

SUPER!!! Díky za tohle =)